Piráti i Čižinský kážou vodu, ale pijí i rozlévají drahá vína

Už několik měsíců jsme v Praze (a nejen tady) svědky nové formy politického boje. Střet pravice s levicí vystřídal zápas nových a podle svých slov morálně neposkvrněných hnutí proti tradičním a údajně prohnilým politickým stranám.

Jak je to doopravdy?

Pusťte nás na ně. Takový byl slogan Pirátů před posledními parlamentními volbami. Na Prahu změny, hlásali Piráti dvojsmyslně v hlavním městě před volbami komunálními. To vše doprovázeli břitkými slovy, ve kterých zejména tradiční politické strany označovali prakticky za zločinecké organizace. S podobnou rétorikou v Praze uspělo i hnutí Praha sobě. Oba subjekty tak do značné míry okopírovaly úspěšnou taktiku hnutí ANO, které již však mezitím začalo být strkáno do jednoho pytle s tradičními stranami.

Část voličů těmto kampaním dopřála sluchu. Nelze jim to vyčítat. Tradiční strany, i moje ODS, samozřejmě v minulosti nadělaly kromě dobrého i chyby. A tak lidé uvěřili, že ti noví a prý čistí budou Prahu spravovat lépe.

To se ale nějak nedaří. Jednak proto, že se do vedení hlavního města i městských částí dostala spousta naprostých amatérů, kteří o Praze a ani o fungování samosprávy nic neví. Za druhé proto, že své často elementární neznalosti nahrazují fanatismem a pocitem, že jejich pravda je ta jediná a správná. Bez ohledu na fakt, že tisíce voličů jiných stran s ní nesouhlasí. A do třetice všeho zlého proto, že se vzletná slova o čistotě a morální neposkvrněnosti velmi brzy ukázala býti lichými.

Připomeňme jen pár kauz, které stihly za prvních pár měsíců vlády oněch nových a čistých probublat. Například šéf hnutí Praha sobě (a zároveň poslanec za KDU-ČSL, starosta Prahy 7 a zastupitel hlavního města) Jan Čižinský se do čela Prahy 7 dostal díky petici proti výstavbě údajně předražené nové radnice. Sám ji ovšem staví tak, že nejprve poslal desítky milionů korun z rozpočtu Prahy 7 záhadné firmě sídlící na Panenských ostrovech za nákup pozemku. Radnice stále není hotová, ovšem náklady se už proti částce, kterou před volbami Jan Čižinský veřejně sliboval, stihly zdvojnásobit. Pověstnou třešničkou na dortu je, že až bude radnice konečně hotová, tak se do ní všichni úředníci nevejdou, a paralelně se tak pro ně budují a otvírají detašovaná pracoviště.

Podobně se Čižinského hnutí nových a čistých politiků předvedlo u zakázky na opravu legendární Šlechtovy restaurace v parku Stromovka. V neveřejném výběrovém řízení, které řídila radní za Praha sobě Hana Třeštíková, záhadně zvítězila firma, jejíž spolumajitel kandidoval za hnutí Jana Čižinského v pražských volbách a která od města dostala neuvěřitelně výhodné smluvní podmínky, které téměř eliminovaly jakékoliv podnikatelské riziko. Výběrové řízení bylo nakonec pod veřejným tlakem zrušeno, ale to nic nemění na snaze přihrát velkou malou domů, pardon v tomto případě sobě.

Podobně zdatně si vedou i Piráti. Nedávno vyšlo najevo, jaký proud veřejných peněz svlažuje například konto dlouholetého moderátora pirátských diskusních večerů Martina Veselého. Jeho firma získala od městských částí, kde vládnou Piráti, hned několik zajímavých zakázek.  Pro Prahu 10 zpracovala Analytickou část strategického plánu rozvoje MČ Praha 10‘ za 216 590 korun, pro Prahu 11, kde vládne Pirát Jiří Dohnal, zase analýzu ‚Bezpečnost veřejného prostoru na Jižním Městě očima dětí‘ za 109 800 korun a na Praze 4, když tam ještě vládli Piráti, získal pan Veselý zakázky celkem za 624 000 korun. Dohromady téměř kulatý milionek.

Dařilo se i pirátskému zastupiteli za Prahu 10 Davidu Satkemu. Jeho právní kancelář získala na podzim 2019 zakázku od Prahy 3 na poradenství za 50 000 korun měsíčně. Dohromady vyinkasoval 150 000 korun. Na úřadě prý nikdo o činnosti této advokátní kanceláře nic neví. Nepřekvapí, že za Prahu 3 s advokátní kanceláří jednal místostarosta Štěpán Štrébl za Piráty.

Velké pozdvižení vyvolala i kauza předsedkyně klubu pirátských zastupitelů na pražském magistrátu Michaely Krausové, která se tajně scházela s (kvůli korupci) trestně stíhaným technickým ředitelem společnosti JCDecaux Tomášem Tenzerem, navíc zrovna v době, kdy se vede doslova bitva o nového provozovatele městského mobiliáře.

Nejčerstvějším důkazem transparentnosti nových a čistých budiž jen těžko uvěřitelná zakázka na servis souprav metra za 14,6 miliardy korun, kterou pražský Dopravní podnik zadal prostřednictvím tzv. jednacího řízení bez uveřejnění, tedy bez veřejné soutěže, firmě Škoda Transportation bez jakéhokoliv projednání s orgány města, které je stoprocentním vlastníkem podniku. O zakázce za neskutečnou sumu nevěděla dokonce ani dozorčí rada dopravního podniku.

Jakkoli se v řadě případů může jednat o selhání jednotlivců, už během pár měsíců je jasné, že i noví a čistí mají ve svých řadách dostatek vykuků. Horší ale je, že zkrátka nejsou schopni spravovat Prahu a řešit problémy Pražanů. Proto již muselo dojít ke změně koalice na několika městských částech. Proto se magistrátní koalice doslova zmítá v hádkách a vnitřních sporech. Na které ale není nikdo zvědavý.