Potřebuje Praha nový koncertní sál za každou cenu?

Se zájmem sleduji současné aktivity vedení Prahy, kterak se marně snaží prokázat své investiční schopnosti. Do této chvíle, tedy třetí rok po instalaci nové politické reprezentace, se jim jaksi žádný investiční plán nezdařil.

Projekty, které započala ta předminulá reprezentace, často označovaná jako „zkorumpovaná a všehoschopná“, najednou spatřily světlo boží, vytahují se ze šuplíků a prodávají se jako vlastní.Je tomu tak i v případě plánů na novou koncertní halu.

Usnesením Rady HMP v lednu 2017 s pěkným názvem „K přípravě analýzy možného umístění nového koncertního sálu v Praze a obnovení činnosti Koordinačního výboru pro výstavbu nového koncertního sálu“ uložila Rada řediteli Institutu plánování a rozvoje vypracovat analýzu vhodnosti nového koncertního sálu a jmenovala za HMP členy Koordinačního výboru pro výstavbu nového koncertního sálu.

A tak jsem zapátrala v paměti, a ejhle.

O nové koncertní hale pro Prahu se začalo uvažovat již v roce 2007 (primátor Pavel Bém) z podnětu odboru kultury a památkové péče (ředitel Jan Kněžínek). Tato aktivita odpovídala tehdejšímu Programovému prohlášení Rady hlavního města Prahy, které obsahovalo i úkol chránit jedinečnou kulturní identitu Prahy, reprezentující mimořádnou historickou hodnotu největší památkové rezervace na světě a zároveň vytvářet prostor a podmínky pro přirozený vznik nových kulturních hodnot.

Byl založen Přípravný výbor Spolku pro vybudování koncertního sálu v Praze, který společně s Hlavním městem vypracoval Memorandum o spolupráci a vzájemné podpoře při vzniku nového koncertní sálu, který by měl být jádrem nového moderního kulturního a společenského centra v hlavním městě Praze (schváleno Usnesením Rady ze dne 24. 4. 2010).

Prvními členy Koordinačního výboru byli:

Za hlavní město Prahu Pavel Bém, primátor hl.m. Prahy, Ondřej Pecha, radní pro kulturu, Jan Kněžínek, ředitel OKP MHMP.

Za přípravný výbor Spolku pro výstavbu koncertního sálu v Praze Jiří Bělohlávek, Josef Pleskot, Roman Bělor, Martin Gross, Jana Vohralíková

Za Útvar rozvoje hl.m. Prahy Bořek Votava, ředitel.)

V této aktivitě po svém nástupu pokračoval i exprimátor Bohuslav Svoboda, který již bohužel nestačil dokončit rozpracovanou koncepci.Přišli jiní (TOP 09 a ČSSD). A vše usnulo.

A dnes? Někdo se probudil. A po probuzení nastala aktivita podobná té od roku 2007. Jako přes kopírák. Opět se přemýšlí nad již dříve vymyšleném. Zda koncertní hala tam, či onde, zda na Vltavské či na Štvanici či na Florenci anebo na Vítězném náměstí nebo snad na Letné?Usnesení, komise, tedy koordinační výbor a kolečko může znovu začít.

Ale nějak mi cosi v tomto novém snažení o realizaci staronové koncepce projektu postavit novou koncertní halu chybí. A to zpracování ekonomické analýzy, zda náklady na výstavbu Nové koncertní haly, tehdy, tj. v roce 2010 odhadované na cca 2,5 miliardy Kč, odpovídají současné potřebě Prahy a příznivců vážné hudby.

Jsem samozřejmě pro vše, aby Praha, kterou miluji, ve které jsem se narodila a kde žiji, patřila mezi města, která nezpochybnitelně mají svoji historickou hodnotu, a splňovala i světové standardy dvacátého prvního století. Tedy jsem pro nové moderní kulturní centrum. Ano, vím, že za posledních sto let v Praze nevznikl žádný moderní koncertní sál.

Je zde ovšem jedno velké Ale.

Uživí se, potřebuje ho Praha?? Nestačí stávající koncertní prostory, jako je Rudolfinum, Smetanova síň v Obecním domě, KCP? Na tyto, nejen mé, otázky by ale měla odpovědět dobře zpracovaná analýza, která dosud neexistuje a ani nevím, že by se o ní uvažovalo.

Jaroslava Janderová