Noční můra EET očima podnikatelky

Řadu let provozuji s manželem jazz-bluesový klub v centru Prahy. Je to podnikání krásné, i když složité. Nejsme milionáři, ale tvrdou prací si na chléb dokážeme vydělat. Teď ale přijde EET a s ním i problémy.

Přes veškeré ujišťování Andreje Babiše, že náklady budou nezatěžující, a všichni „co kradnů,“ si budou při zavedení EET vědět rady, jsem se dopracovala k následujícímu: Patřím k první vlně zavedení EET, tedy od 1. prosince 2016, ale i při svém vysokoškolském vzdělání, dlouholeté podnikatelské zkušenosti a kvalitní účetní kanceláři za zády, ovšem bez existence příslušné metodiky ze strany Ministerstva financí, řadě věcí prostě nerozumím.

Za to ale vím, kolik nás to bude stát na začátku. Součástí našeho klubu je bar s nevelkým rozsahem nápojů a jídelním lístkem. Takže jsme v tom. Musíme koupit dvě pokladny, platební terminál, pokladní tiskárnu účtenek. To vše představuje cca 15 tisíc korun. Musíme si vybrat operátora, který se již těší, kolik mu v první vlně přibude klientů. Operátorovi budeme měsíčně platit 499,- Kč plus DPH. Za každou platbu platební kartou budeme platit operátorovi 0,99% z tržby.

Bude nutné zaškolit personál a následně na něj velmi důsledně dohlížet. Personál musí být počítačově gramotný.

A protože neexistuje manuál, nevím, jak se bude na nás pohlížet, když spodní provoz kulturního zařízení je v prostorách z roku 1009, zdi jsou pětimetrové síly a signál tam není a zřejmě nebude ani v budoucnu. Alespoň zatím si s tím poskytovatelé neuměli poradit. Nebudeme zjevně jediní.

Jak to bude s pojištěním zodpovědnosti za provedenou špatnou platbu zaměstnanci?  Jak to bude, když zaměstnanec zadá špatnou částku a bude chtít platbu stornovat? Jak to bude, když zaměstnanec, s cílem okrást svého zaměstnavatele, platbu nezadá, půjde mu do kapsy a bude přistižen cílenou kontrolou ze strany Finančního úřadu či Celní správy?

Bude zjevně nutné zřídit další pracovní místo, kdy kromě provozního bude nutná osoba, která bude dohlížet na správnost účtování a zadávání do EET, jinak podnikatel dostane od Finančního úřadu či Celní správy pokutu, která ho zničí. Takovýto zaměstnanec stojí podnikatele cca 25 až 30 tisíc měsíčně plus všechny odvody.

Vůbec si nedovedu představit, jak se s takto složitým systémem poperou hospodští na venkově, často nedotčení moderními technologiemi. Jak se s tím poperou tam, kde je špatné připojení k internetu, nemají wifi apod. Dle mého názoru se s tím často ani prát nebudou. V řadě případů raději zavřou své provozy, které jim stěží stačí na živobytí, případně se přesunou do šedé ekonomiky.

Jak se EET dotkne šedé ekonomiky pronájmů bytů v soukromých domech v rámci cestovního ruchu, kdy se městům nedaří vybrat místní poplatky, systém Airbnb ubytování, pronájmy bytů v osobním vlastnictví, kdy v jednom bytě se pronajímá až deset lůžek či systém soukromých hostelů, to je otázka, na kterou podle mne nezná odpověď nikdo.

Při vystoupení náměstkyně ministra financí v Otázkách Václava Moravce jsem se definitivně ujistila, že šedivá je teorie, zelený strom života. Teoreticky má ministerstvo problematiku EET propracovanou, ale co je praxe v životě podnikatele netuší. Úřednický pohled je smrtící pohled číhající kobry…

A tak to vypadá, že za demagogií „všichni kradnů“ je skryt cíl. Zničit slušné malé a střední podnikatele, kteří „nekradnů„. Kanony je stříleno na drobné ptactvo, dravci budou dál držet kořist, kterou nepustí. Bude kompletně zmapován trh, zničena konkurence, všichni budeme na jedné lopatě a budeme čekat, zda nás zlý ježidědek  se svými věrnými hodí nebo nehodí do pece.

Jako opravdu kyselou třešničku na dortu pak vnímám to, že výjimku od EET zatím dostanou stánky s občerstvením bez stolů a židlí. Je určitě jen velká náhoda, že síť takových vlastní právě hlavní scénárista i režisér EET v jedné osobě. Zřejmě si opět přečtu již zasutou knihu v domácí knihovně od autora Ladislava Mňačka „Jak chutná moc.“