Kdo a proč štve Pražany proti sobě?

V Praze žije asi 1,3 milionu obyvatel. Je složité sladit jejich zájmy a potřeby, které jsou leckdy odlišné až protichůdné. O to větší zhůvěřilost je, když část politické scény dělá doslova naschvály mířené proti stovkám tisíc lidí

Život v Praze má své plusy i minusy. Když se zeptáte Pražanů, co by chtěli změnit, dostanete nepochybně spousty různých odpovědí. Preference budou záviset na tom, v které části Prahy bydlí, zda jsou mladší či starší, bohatší či chudší, jaké mají koníčky, nebo třeba na tom, zda pro pohyb po Praze preferují MHD, auto či třeba kolo. Ať už vedení magistrátu činí jakékoli rozhodnutí, asi nikdy se nezavděčí úplně všem. Je to prakticky nemožné. Ale to neznamená, že by se o to politici neměli snažit. Že by neměli hledat maximálně přijatelné kompromisy. Že by neměli při každém návrhu v první řadě přemýšlet o tom, zda nějakou skupinu Pražanů třeba i v dobré víře nepoškodí.

Současná koalice na pražském magistrátu však toto všechno obrátila naruby. Zejména Piráti a Praha sobě se rozhodli, že svou představu fungování Prahy vnutí všem ostatním nejen bez ohledu na to, co si o ní myslí, ale doslova na truc. Dokonce se obávám, jak si škodolibě užívají nevoli, kterou jejich kroky vyvolávají.

Příkladů najdeme jen v poslední době dost. Velmi křiklavým příkladem je nesmyslné uzavření jednoho pruhu Smetanova nábřeží, kde vznikly doslova pár decimetrů od jezdících aut a tramvají nesmyslné restaurační předzahrádky kryté nechutnými betonovými zátarasy. Nadává magistrátní opozice, nadává Praha 1, nadávají místní rezidenti, kterým poslali pánové Scheinherr, Čižinský a Hřib auta přímo pod okna do rezidentních ulic. Ale zmíněným „hybatelům“ je to jedno. Dokonce si to užívají. Oni jsou totiž přesvědčeni, že páchají dobro, které musejí zabedněnci přijmout.

Dalším příkladem jsou  cyklopruhy na západním okraji Prahy v Bucharově ulici u výjezdu z dálnice D5, kde jezdí denně desetitisíce aut. Už teď se na konci Rozvadovské spojky pravidelně v dopravních špičkách tvoří kolony. I zde byla příslušná městská část, konkrétně Praha 13 proti. Zástupci městské části návrh na zřízení cyklopruhu označili „jako velmi nešťastný, a to z důvodu velké frekvence automobilů, což pro cyklisty představuje velké nebezpečí vážných úrazů, a proto doporučili jeho realizaci až po dokončení Radlické radiály. Šup, a už je tam. Nesmyslné, nebezpečné řešení na truc.

Proč se takové věci, které ještě více rozeštvávají Pražany proti sobě, dějí? Zaprvé jde nepochybně o politiku. Piráti a Praha sobě zkrátka chtějí potěšit své podobně smýšlející voliče. Trochu (spíše velmi) se ale obávám, že tito politici i voliči nemají ani tak radost z cyklopruhu, jako spíš z toho, že se povedlo naštvat automobilisty.

Taková je bohužel jejich filosofie. Lidé jezdící autem považují za nepřátele. Stačí se podívat po sociálních sítích. Nebo se stačí podívat na název spolku, který opět dostal od vedení magistrátu milionový grant. Jmenuje se AutoMat, což samozřejmě odkazuje na šachový termín ukončení partie. Těmto lidem zkrátka nejde o zlepšení cyklistické infrastruktury. Jde jim o to, aby jiným lidem omezili jejich svobodu, v tomto konkrétním případě používání automobilu.

Je to špatná a krátkozraká politika. Praha by měla držet při sobě. Už jenom proto, že se k ní stát dlouhodobě chová macešsky, což se ukázalo i při pandemii koronaviru. Piráti a Praha sobě však místo toho Pražany štvou proti sobě. Jim a jejich choutkám po sociálním inženýrství to totiž vyhovuje. Zjevně neřeší, jak hloupě se chovají.

Koneckonců, co čekat od lidí, kteří dělají tak zoufalé přešlapy jako primátor Hřib, který se rozhodl, že zavře největší pražský nevěstinec v Holešovické tržnici a nastěhuje tam bezdomovce. Víte, jak celá slavně medializovaná akce dopadla? Hygienická kontrola během uzavírky klubu zhodnotila, že využívané prostory nejsou pro ubytování bezdomovců vhodné. A tak se prostituce v majetku města odehrává vesele dál. Je to doslova bordel. Ale hlavně že máme cyklopruh téměř na dálnici a předzahrádku, kde si hosté opírají záda a o projíždějící tramvaje.