Jsou zastupitelé lovnou zvěří?

Lidé ve vedení obcí, tedy starostky a starostové a také zastupitelky a zastupitelé, jsou podle advokáta Petra Tomana neustále vystaveni nebezpečí trestního stíhání. 

Lidé ve vedení obcí, tedy starostky a starostové a také zastupitelky a zastupitelé, jsou podle advokáta Petra Tomana neustále vystaveni nebezpečí trestního stíhání.  Obvykle se novinová zpráva scvrkne na krátkou noticku. Krajský soud zprostil bývalého starostu (radního, zastupitele atd.) viny. Zrušil rozsudek nižšího soudu, který starostu poslal na určitou dobu do vězení. Za krátkou zprávou bývá i zničená politická kariéra, nezřídka i osobní život a dosavadní práce, kterou starosta obětavě vykonával pro svou obec.  Takhle si kdysi mohli oddechnout bývalí starostové Českého Krumlova František Mikeš a Antonín Princ, oddechnout si mohl také starosta Horního Benešova Michal Blažek i místostarosta Jaroslav Strmisko či primátor Frýdku-Místku Michal Pobucký a řada dalších.  „Přirovnávám práci zastupitelů k práci ošetřovatele lvů, který za nimi den co den chodí do klece a krmí je,“ říká Toman, „i když svou práci dělá, jak nejlépe umí, nikdy neví, jestli ho lvi nakonec nesežerou. A stejně jsou na tom i zastupitelé. Ať se snaží jakkoliv, nikdy nemají jistotu, že nebudou obviněni a několik let trestně stíháni.“ Podle Unie obhájců byla jedním z klíčových okamžiků změna nálady ve státním zastupitelství po zásahu na Úřadu vlády za premiérování Petra Nečase v roce 2013 a po následném pádu jeho vlády. Proto byly roky 2013 a 2014 pro zastupitele tak krizové. Když si Unie obhájců udělala statistiku po jednotlivých letech, tak se  zjistil zcela patrný nárůst v letech 2013 a 2014, kdy to bylo najednou 82, respektive 89 nově obviněných zastupitelů oproti roku 2012, kdy jich bylo jen 30, či roku 2011, kdy jich bylo dokonce jen 16. V roce 2014 se o tom začalo hovořit, začaly se o tom pořádat semináře. Veřejné mínění, politická reprezentace a nakonec i samotné soudy se postavily proti experimentům policie a státních zástupců. Unie obhájců eviduje 24 trestních řízení, která se dostala až k Nejvyššímu soudu ČR, a to bez ohledu na vinu. Polovina (!) z nich byla Nejvyšším soudem zrušena a označena za špatně vedené. „I to je velké číslo,“ tvrdí advokát Toman „ které nesvědčí o dobré práci orgánů činných v trestním řízení.“ Zmírnění nastalo nedávno přijaté novele zákona o obcích. Ta říká, že obec není podnikatel a všechny její kroky nelze posuzovat pouze prismatem ekonomického zisku. Pokud je rozhodnutí obce, tedy konkrétně podle okolností rady či zastupitelstva, srozumitelně a náležitě odůvodněno, může obec postupovat neekonomicky, když je to vyváženo uspokojením jiných zájmů. Zastupitelé, ale nejen oni, mají dnes tolik různých povinností, že je ani nemohou všechny znát. Zákony jsou tak složité a obyčejný život je tak přeregulovaný nejrůznějšími povinnostmi, zejména těmi velmi obecnými, že když se někdo někomu znelíbí, tak ho lze trestně stíhat v podstatě kdykoliv.

Autor: Jaroslava Janderová | středa 13.9.2017 10:02 | karma článku: 14,68 | přečteno: 431x