Nepřípustně dlouhá soudní řízení

Ministr spravedlnosti Pelikán říká, že české soudy fungují rychle a největší problém českého soudnictví je nyní ,,nerovnost“ příležitostí žen v justici. Musím se smát, protože to jsou slova někoho, kdo žije absolutně mimo realitu.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v nedávném rozhovoru na DVTV prohlásil, že jedním z největších problémů české justice jsou zdlouhavá soudní řízení. Jedná se ostatně o názor, který rozhodně nesdílí pouze on.

No a do toho nám současný ministr spravedlnosti Pelikán v uplynulých dnech oznámil, že se všichni mýlíme a že jeho slovy: ,,naše justice vůbec není pomalá“ a že největším problémem je to, že ,,ženy nemají v justici rovné příležitosti jako muži.“

Jsem jak právník, tak živnostník (provozuji jazz club a hospodu v Praze). A ze slov pana ministra se mi chce trochu smát a trochu brečet. Je každopádně pěkně vidět, že tento člověk žije mimo realitu a nikdy nenesl skutečnou odpovědnost třeba za provoz podniku.

Dám příklad. Provozujete svůj obchod, dílnu, výrobnu, řemeslo nebo třeba stavební firmu. Od státu toho vlastně moc nechcete. Snad jen, aby vás nechal dělat dobře to, co umíte. Nechal vás, abyste mohli přiměřeně zajistit rodinu a třeba i pár zaměstnanců, které naberete, pokud se vám bude dařit. Pak ale přijde problém. Pár odběratelů vám nezaplatí. Prostě někomu postavíte dům, vyrobíte nábytek, nebo dodáte zboží. Dáte si na tom záležet, chcete mít dobrou pověst. Dotyčný ale nezaplatí. Peníze nedorazí týden. To ještě zvládnete, to se prostě stává. Peníze ale nedorazí ani za měsíc. To už je větší problém, protože vy máte také své dodavatele a ti začínají být nervózní a tlačí na vás. Máte také své zaměstnance, kteří očekávají mzdu. Chcete si zachovat dobré jméno, takže platíte jiným, ale sami pořád čekáte, až bude zaplaceno vám. Vaši odběratelé ale stále nic, snad prý příští týden, možná příští měsíc. A tak do jde do kola, dny, týdny i měsíce ubíhají a peníze za vaši práci nikde. Státu ovšem jeho daně všeho druhu z nezaplacené pohledávky zaplatit musíte ihned.

Vy se vše rozhodnete řešit právní cestou. Žijeme přeci v právním státě. Jenže co bude následovat? Hned na začátku musíte zaplatit soudní poplatek, takže další peníze do mínusu. Pak si musíte zaplatit advokáta, další peníze do mínusu. A pak teprve nastává hlavní problém. Začnete se soudit. Zní to absurdně, ale je to tak. I pokud totiž bude váš případ docela jasný, stačí, aby se dlužník bránil dostupnými právními prostředky, a vy se s ním dnes budete soudit pravděpodobně několik let. Bude-li váš případ složitější, budete se soudit mnoho let. Během těch let neuvidíte nic ze svých peněz. Zato jich další spoustu vydáte. A to rozhodně není fér. Tedy, jak podle koho, viz názor pana ministra Pelikána.

Podle mého je tohle přesně ta situace, kdy potřebujete, aby vám stát pomohl. Aby se za vás postavil a vašim dlužníkům jasně a rychle řekl, že dluhy se mají prostě platit a pokud to nebudou akceptovat, aby je k zaplacení donutil. To ovšem vyžaduje určité změny, které budou znamenat významné zrychlení soudního řízení a o kterých bych kvůli prostoru chtěla více hovořit v dalších dílech blogu. Tak nyní jen ve zkratce: koncentrace řízení (vysvětlím příště), rychlé a férové znalecké posudky, elektronizace spisů, eliminace kverulantů.

Problém si beru za svůj a budu se mu věnovat v příštích blozích. A hlavně – pokusím se všechny potřebné změny také prosadit. Teď ale musím říct jedno velké NE slovům ministra Pelikána o tom, že české soudy jsou rychlé a vše je vlastně v pořádku a že největší bolestí je rovnost příležitostí žen a mužů v právnických profesích.

Soudnictví potřebuje zejména zrychlit! A to významně!